Masáž soustředěná pro podporu trávícího systému.
Masáž harmonizuje tok energie v těle psa na místech kde je to třeba.
To působí blahodárně na orgány a v neposlední řadě i na psychiku psa.
Masáž zpravidla obsahuje:
- masáž reflexních zón
- harmonizace energetických center (čaker)
- fyzická masáž svalů
- akupresurní masáž energetických bodů a uvolnění toku čchi v meridiánech.
Léčení/masáž probíhá v klidném a harmonickém prostředí u mě na adrese Žďárec 8, 594 56 Žďárec.
Po vzájemné dohodě může léčení probíhat i u Vás doma…. to bude záležet na mých časových možnostech.
(Do poznámky k objednávce mi prosím napište, jméno a datum narození psa a je-li...tak i diagnózu.
Děkuji, Míša).
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Čakry.
Čakry a jejich význam je velmi široký. Mají vliv na psychickou pohodu, na činnost orgánů a na množství energie.
Základních čaker je sedm, přičemž každá poukazuje na určitou oblast našeho těla. Pokud je čakra v nerovnováze, je narušený tok energie a může docházet k onemocnění, únavě, vyčerpání i fyzické bolesti.
Meridiány
Meridiány jsou podle tradiční čínské medicíny (TČM) přesně dané dráhy těla, kterými proudí životní energie. Tvoří ucelenou síť, která spojuje jednotlivé orgány. Dráhy probíhají 3-5 mm pod kůží a v určitých bodech vystupují meridiány na povrch v tzv. akupunkturních bodech.
Za základ energetického komplexu považujeme 12 hlavních drah. Jsou představovány jangovým (dutým) nebo jinovým (plným) vnitřním orgánem. Jsou to např. meridián ledvin s meridiánem močového měchýře, meridián tenkého střeva a plic…
Tyto dráhy vzájemně propojuje dalších 8 vedlejších meridiánů, např. meridián opasku…
Energie prochází všemi uvedenými drahami a její harmonický průtok je základem pro naše zdraví. Případná disharmonie má za následek nejen fyzické projevy nemoci, ale i narušenou psychickou rovnováhu.
Při řešení zdravotních komplikací je proto důležité věnovat pozornost celému organizmu, ne pouze jednotlivému orgánu.
Trávící soustava
Tlama psa
Mléčný chrup se skládá z 28 zubů. Pes má v dospělosti 42 zubů, z toho 4 špičáky, 12 řezáků, 16 třenových zubů a 10 stoliček. Tolik zubů psovi umožňuje potravu správně a dostatečně rozkousat. Řezáky slouží k uchopení kořisti, třenovými stoličkami pes potravu „rozstříhá“. Tyto zuby do sebe totiž zapadají jako nůžky.
Pes se při příjmu potravy orientuje především čichem, ve srovnání s tím, kolik má člověk a pes chuťových pohárků, je to pouze 1/6 toho, co má člověk. Z toho také vyplývá, že jeho nároky na chutnost stravy jsou menší než u člověka, pes zkrátka nemá tak vytříbený jazýček.
Pes vodu nepije, ale hltá a pomáhá si k tomu jazykem, kterým vodu „nahazuje“ směrem k hltanu.
Sliny slouží ke zvlhčení potravy, na rozdíl od člověka nemají funkci natrávení potravy, ta u psa probíhá až v žaludku. Pes krmený masem vylučuje sliny hlenovité konzistence, zatímco pes, který jí suché granule má sliny řídké a vodnaté. Slinné žlázy jsou rozesety jako jednotlivé drobné žlázky v celé dutině ústní. Formují se však ve velké útvary, které jsou odsunuty daleko od dutiny ústní a svůj sekret pak do ní odvádějí dlouhým vývodem.
Žaludek psa
Je to velký vakovitý, jednokomorový orgán, který tvoří 62 % celkového objemu trávicího traktu, slouží jako rezervoár potravy. Velikost a uložení se mění podle naplnění. Psí žaludek je uzpůsobený k příjmu většího množství potravy v delších časových intervalech, proto psovi stačí krmení jedenkrát, ale lépe dvakrát denně. Nejrychleji se tráví syrová strava, následuje konzervovaná strava a nejpomaleji se tráví granule. Poločas vyprázdnění žaludku se pohybuje mezi 72–240 minutami. V žaludku se tráví především bílkoviny díky enzymu pepsinu a je zde kyselé prostředí díky kyselině chlorovodíkové.
Čím je potrava tekutější, tím rychleji se dostane do tenkého střeva.
Velké porce zůstávají v žaludku déle.
Potrava s vyšším obsahem tuku zůstává v žaludku déle.
Nerozpustná vláknina projde žaludkem rychleji než rozpustná.
Střeva psa
Střevo tvoří část trávicí trubice, která v břišní dutině navazuje na žaludek a končí řití.
Naprostá většina živin (cukry, tuky, bílkoviny) se vstřebává v tenkém střevě, kde dochází k chemickému trávení. Na trávení potravy se zde podílejí enzymy slinivky břišní a jater. K trávení potravy přispívají rovněž pohyby střev, které promíchávají jeho obsah. Do střeva přichází natrávená potrava ze žaludku a ve střevě se dále štěpí šťávami slizničních žlázek i šťávou břišní slinivky za pomoci silně zásadité žluče z jater. Štěpení napomáhá i střevní mikroflóra. Šťávy štěpí potravu až na základní složky, které pak sliznice vstřebává. Tlusté střevo se dělí na slepé střevo, tračník, konečník a řiť. Slepé střevo u psa je velmi malé a nevýznamné. Nezpůsobuje zdravotní komplikace v podobě zánětu, jako je tomu u lidí.
V tlustém střevě končí veškerá potrava, kterou tělo není schopné dále využít a vstřebat z ní živiny. Nacházejí se zde velmi užitečné bakterie, které rozkládají například vlákninu, vstřebává se zde voda, dochází k zahuštění obsahu střev, který pak vychází ven z řitního otvoru v podobě výkalů.